no nevím, jestli při mé četnosti aktualizací je vhodné tuto stránku vůbec zakládat ale kdyby náhodou...
4. 1. a 12. 1. zkoušky agility Kladno a Buštěhrad. Kluci přestup do vyšších kategorií pojali po svém, Goofimu to moc prospělo a běhá se mi s ním skvěle. Občas někam uletí ale celkově už jsme na parkuru tým, moc se snaží a dokonce sám běhá dopředu. Už se na závody těší, nehroutí se z každého zavolání na psa a zvládá obstojně psy u parkuru. Prostě běhat chce a dělá pro to maximum. Vilíček je mazel obecní, vyhledává jakoukoliv možnost se pomazlit s pomocníky a nebo psem. Jako umí zaběhnout pár překážek famozně, i některé složitější věci a pak vyignorovat vše a utéct se bavit. Ale já tam pořad vidím ten potenciál, tak se nevzdávám a doufám, že jednou z něj ten agiliťák bude :-)
1. 1. 2025 
27. - 29. 9. MČR WE Kralovice s Ritíkem. Na tyhle závody se mi neodjíždělo lehko. Možná je to naposledy. Páté závody sezony, možná skoro víc než za celý předchozí život :-) Ale věk nezastavíme a pak ty kopyta... Den první. Veterinární přejímka - na parkovišti z kopce do kopce po nerovných šutrech. Jakože cože? Uff... Drezurní zkoušku trochu prudil, že prý před týdnem byl obdélník větší a že se na tenhle nevejde... Njn. Večer jsem měla šílené křeče v nohách. Super, to chceš. Den druhý. Ovladatelnost, myslím že se ctí. A plno procházek po okolí. Snad spoko tým :-) Den třetí. Speed. Nějak to na mě celé padlo. Že na něm třeba sedím naposledy. Asi to cítil, nechápal, nejel. Nic moc, ale celkové druhé místo jsme nakonec udrželi. Celkově vlastně asi docela fajn. Hned po mistráku jsme zuli přední podkovy. Čekala jsem hrůzu, nelezoucího bolavého koně, v nejčernějších myšlenkách i schvácení a pod. A co? Nestalo se vůbec ale vůbec nic. Tak jako jasně, po tvrdém chodí v botech a já si gratuluji, že nemám stonožku. To nandavání botiček je fakt opruz. Ale ve výběhu, na jízdárně a v boxe funguje bos úplně v pohodě. Už má sundané i zadky a čtyři měsíce po sundání podkov se zdá, že i po tvrdém rovném povrchu jde bez problémů :-) A jako bonus? Přestal padat, zakopávat, kopyta začínají mít normální tvar a funkci. A jak jsem si myslela, že bude pracovat jen na ruce a to ještě možná nebude ani toho schopen, tak je plně funkční i pod sedlem. A to jako skoro líp než předtím. Jedno velké UFF a doufám, že to vydrží :-)
21. 9. Tak tento den byl jako fakt vtipný. Naložila jsem kluky a jeli jsme do Kralovic na závody. Drezurní. SG s oběma a IM I s Áťou. "Tak to je ta záhadná paní co má dva koně ve Svatým Jíříkovi " :-) Jako všichni milý, nemůžu říct. Ale pro mě nepochopitelné opracovávání celou úlohou několikrát dokola a podobně a tak :-) Njn. Jako moje 10 minutové opracování, modrá dětská tušírka, vybavení za pár korun a oba koníci jako parťáci na stihle... :-) Njn. Ritík se moc snažil, byl fakt super. Áťa šel i IM I vůbec ne špatně, takže cíl splněn, mám T výkonnost :-)
31. 8. a 3. 11. a 10. 11. a 3. 12. a 20. 12. zkoušky agility Kladno a Buštěhrad. Goofi SA 1, Vilíček nulky. Oba v rámci svých kategorií skvělí, Goofi splnil přestup do dvojek a protože ho na jedničkových tratích nestíhám, od nového roku budeme startovat ve dvojkách :-) no a Vilíček si vysloužil výkony od nového roku přestup do jedniček :-)
24. - 25. 8. WE závody Kralovice. To je tak, když mě ve středu začne bolet zub, ve čtvrtek si na tréninku agi zvrtnu levý kotník a v pátek mě začne bolet v krku. Ať žije rakytník, tea tree, ibalgin a tekutá strava s obinadlem :-) Jako nevím jakým zázrakem jsem ten kotník rozchodila, protože v pátek ráno jsem se sotva belhala a když jsem zkoušela jezdit, Áťa vůbec nechápal přeskok doprava... No ale přesto jsem v sobotu naložila oba koňské kluky a odjela do Kralovic na závody WE. Vilíček jel samozřejmě s námi, je to doprovodný pejsek se vším všudy :-) Áťa šel P a Ritík M. Nebyla jsem úplně v kondici, že, ale úlohy jsme zvládli se ctí, byť Ritíkovi jsem vyrobila omyl, protože jsem si nezopakovala úlohu a naposledy jsem jí jela před rokem... Njn. Ovladatelnost i speed šli oba kluci super a nakonec z toho bylo i pěkné první místo pro Áťu a druhé pro Ritíka. Ale jedno prvenství Ritík má - bezpochyby je první kůň který absolvoval Masters na obyčejném dvoulomenném stihle :-)
26. 7. Kladno zkoušky agility a Goofiho premiéra :-) Byl skvělý, parkur a překážky není problém, ten zbytek se musí vyjezdit. Vilíček jen jako doskokan kousek parkuru, úplně se soustředit nechtěl ale naděje tam je :-)
29. - 30. 6. WE závody Zoopark Chomutov. Po úmorném vedru v týdnu, kdy se nedalo pracovat a jen jsme procházkovali jsem ve čtvrtek usoudila, že pokud má zrzavý koníček jet v 35st na závody, musí kožich dolů. Část cesty jel nakonec s parťákem a byl víc v pohodě než jsem čekala. Pod sedlem byl vyloženě nadšený, sedlo mu i opracoviště, které bylo hlubší a i v tom úmorném vedru se fakt snažil. Při testech byl v hale sám a neřešil to, jediné kdy se choval jako pako bylo ráno když jsem myslela že se popase a najížděli další koně... Všechny chyby v testech vycházely z přílišné horlivosti, což je vlastně hrozně fajn :-) No a po 1. v drezuře i ovladatelnosti, 3. ve speedu to bylo opět celkové těsné 1. místo :-) Vilíček byl opět s námi, moc si užil návštěvu zooparku, hlavně rosomáky a ostatní šelmy (tuleně, vydry, medvědy a rysa) i když ani jeleni a podobní nebyli k zahození, dost často byli někteří úplně u plotů a tak jsme si je mohli prohlédnout pěkně zblízka :-) No ale největší zážitek máme z noci, kdy v protilehlém romském ghettu začali řvát jeho obyvatelé. Vilík ač za celé tři roky co ho mám nikdy neprojevil sebemenší strach z lidí - spíše naopak vítá i opravdu odpudivé lidi jako různé bezdomovce, ožraly a feťáky, se dvě hodiny v kuse klepal a tisknul ke mě, ujišťování že ho nikdy nedám a že se bát nemusí úplně ignoroval. Že co si chudák asi musel vytrpět a že to zlomené žebro asi nebude ze srážky s autem je teď už víc než jisté...
13. - 14. 4. WE závody Hořín s Riťáskem. Vilíček byl vzorný s námi, dokázal spinkat v boudičce celý den. Ritík nebyl tak šílený jak jindy, tak přeci jen už tam jednou byl :-) Možná i celkově areál je menší a útulnější. No a co se výkonů týče - na drezuře se nám povedla klusová část, bohužel nechtěl couvat, jestli namožený z vleku či co. Celkově moc nechtěl dopředu, v ovladatelnosti nenaskákal slalom, nicméně hodnocení nakonec až tak špatné nebylo a mezi 5 iberijci si nakonec odnesl po 2. místě v drezuře a speedu, 1. v ovladatelnosti celkové 1. místo :-) jsem na zrzavého koníčka moc pyšná :-)
1. 1. 2024 Ať v celém příštím roce najdete tu správnou cestu! 
26. 9. - 1. 10. 2023 PTAC Obořiště. Začalo to úplně nevinně. Šéfová běžela okolo a zmínila se, že někdo vypadl z tréninků s Pedro Torres před PTAC. Jako měla na mysli možnost tréninku se zrzavým koníčkem. Jenže zrzavý koníček se měl v týdnu kovat, což je vždycky velká událost a vzhledem ke špalkovému kopýtku to znamená pár dní bez ježdění. No a tak se nějak tak stalo, že se na Obořiště odvezl bílý koníček. Jenže - bílý koníček je Pedrův bývalý parťák, dost na něj trpí. A bílý koníček je dva roky v důchodu a já ho mám jen na hraní (tedy možná má spíš bílý koníček na hraní mě ale to teď není úplně důležité :-) Navíc je bosý a chlupatý. A jezdíme na obyčejném dvoulomeném stihle. A tak jsme se ocitly oba tak trochu náhodou a omylem na tréninku s Pedro Torres. Navzdory všemu ale Pedro Áťu chválil, že je hezky mohutný, nasvalený a že mu vyhovuje jak s ním pracuji. No a bílý koníček pracoval tak dobře, že jsme dostali propustku na závody (zase jsme místo získali díky nějakému odpadlíkovi) na stupeň Advance. Úlohu jsme jeli den před závody poprvé ale to by nebyl Aťánek, aby ji pak v závodě nezvládl bravurně a ani stihlo ho nikterak neomezovalo ve výkonu. No a překážky jsme následující den jeli spolu vůbec poprvé, takže Áťa moji nejistotu vzal do svých kopýtek a já jen ukazovala čísla. Kouzelný byl u zvonečku do L, kde jsem zastavila moc daleko od zvonečku - no jasně, zrzavý koníček je o hodně větší a po zádrži udělá ještě jeden cvalový... tak se mi Áťa chechtal, jak se tam musím natáhnout :-) když couval, tak jsem měla pocit že už už musí nabourat ale s výrazem - co blbneš, vím přeci jak se to dělá to samozřejmě zvládl na jedničku. No a takhle mě provezl celou tratí, byl úplně fantastický a to vše na stihle, bez jakéhokoliv problému. No ale pak přišel speed. Už od rána Áťa dobře věděl co je za den a těšil se. Já taky, protože jsem mu věřila, překážky jsme si včera zkusili, takže paráda. Ovšem hned krátce po startu jsem pochopila, že speed na stihle je asi dost bláznivý nápad. Áťa vyrazil nadzvukovou rychlostí a já celou dobu jen brzdila... jen zázrakem jsme vyjma osmičky, kterou jsem musela najet znovu, trefili vše a přežili. Závěrečné vyhlášení a čestné kolo už mě nemohlo rozházet ale bílý koníček se choval slušně, vlastně celkově byl moc hodný, ani neřešil koně na opracovišti a tak. Byl to super zážitek, Áťa je celebrita a troufám si říct, že jsme si to oba moc užili.
1. - 3. 9. 2023 MR WE Královice. No vzhledem k rekonstrukci silnice byla cesta poněkud dobrodružná ale koníček prokázal, že je borec a nastoupil do vozíku i mimo areál na silnici... V Kralovicích se choval jako dvouletý, vláčel mě širým okolím, byl taky trochu uražený - ALE a to opravdu - se poprvé na závodech neuvěřitelně snažil. Asi svoji úlohu hrály i nové ostruhy ale jel krásně dopředu a já jsem si všechny tři testy neuvěřitelně užila. V drezurní úloze párkrát zazlobil ale pořád lepší, než když má zataženou ruční brzdu, že. V ovladatelnosti jsem úplně nezvládla garochu, byla těžká a tak koníček vypadával ze cvalu, jak nechápal zmatené pokyny. Ve speedu mi upadl kelímek a na stojan jsem ho po nasednutí vrátila levou rukou... tak stane se, no :-) ono toho je ve WE tolik, za co následuje diskvalifikace... tak teď už si to snad budu pamatovat.
25. 8. 2023 jsme se s Riťáskem vypravili do Hořína, potrénovat WE překážky a ujistit se, že jeho problém s černým lesklým býkem byl tehdy jen protest. Býk ho vůbec netankoval, byl tedy poněkud zabržděný ale po fyzické stránce vypadal ok, takže bylo rozhodnuto. Letos nakonec pojede na MR WE. Ač tedy pod sedlem pracuje necelý měsíc, protože v dubnu ho ve výběhu prohnal bílý koníček a trochu ho celého pošramotil.
24. 6. 2023 si psí kluci střihli agi závodní premiéru :-) po půl roce trénování jsme vyrazili na neoficiální závody do Kateřinek. Naštěstí vyšlo i docela počasí, Gufča běhal jako ďas a Vilíček po vysvětlení že nemůže za pejsky běžel s nosem na masíčku nenadšeně ale bezchybně :-)
6. 5. 2023 jsme vyrazili na tradiční Happy dog show na Džbán. Akorát s novou generací pejsků, no. Oba byli moc šikovní, Gufča navíc vynikal ve sbírání piškotků. Vilíček vůbec nechápe, že na té akci nejsme proto, aby si se všemi pejsky pohrál, všechny pozdravil a očmuchal... :-)
25. - 26. 2. 2023 jsme se s Riťáskem (a Vilíčkem) zúčastnili kurzu Kreativního lonžování pod vedením Kristiny Koudelové. V teorii dokonce zazněly nové informace, což se mi po těch letech v oboru nestává moc často... :-) a praktické lekce jsme zazdili nevyhovujícím ustájením :-( prašný vnitřní box a celý den sám... ale jsem hrdá, že to vůbec zvládnul! Byl tuhý a spolupracovat prostě nechtěl, takže Kristina viděla něco úplně jiného jako problém, než jak je to běžně a tak jsme se tak nějak k ničemu nedopracovali. Škoda, no.
1. 1. 2023 PF 2023
30. 9. - 2. 10. 2022 jsme s Ritáskem absolvovali mezinárodní závody WE Advanced na Obořišti, Pedro Torres Cup 2022. Příprava byla náročná, neboť jsem Ritáska nahlásila o dvě třídy výš než jel v Opřeticích, nicméně byl úžasný a jediné co trochu bojkotoval byl slalom, přeci jen se trefit s počtem cvalových skoků při jeho chodech není úplně lehké. Ale jinak šlapal parádně, takže jsem se na závody moc těšila. Jenže to by nebyl Riťásek, aby se příjezdem na závody neurazil a ačkoliv na oprácku jsem měla koně plného síly a pozorného, vjezdem do haly, kde se jela drezurní úloha zarostl do země a odmítal jakýkoliv pohyb vpřed. S tím si úplně poradit neumím, protože normálně jede sám... moc mě pobavili fotky z úlohy, na kterých je ta brzda i vidět :-) njn, tak poučena jak asi bude fungovat jsem další den na trať ovladatelnosti nenechala nic náhodě, trochu upravila délku třmenů i lícnic... a i když brzdil, už šel alespoň se ctí. Poslední den na speed nám vůbec nevyšlo počasí, lilo jako z konve a on to tak nesnáší... ale já byla rozhodnutá ho tratí procpat a i když jsme se při nájezdu na skok hádali, nakonec z toho byl docela hezký čas a celkové třetí místo, mezi profíky... :-) jo a Ritásek si konečně (poprvé) užil vyhlášení a čestné kolo, ale byl tak zoufale znechucený, že byl hodný :-)
3. 9., 4. 9. a 17. 9. 2022 jsem kluky vytáhla na Voříškiády, aby se trochu začali kultivovat a socializovat na akcích. Byla to sranda, Vilíček byl vzorný na odložení v boudičce ale zase nechápal, proč se nemůže s pejskama kamarádit a cvičit a soustředit se mu moc nechtělo. A Gufík přesně naopak, s pejskama v pohodě a odložit neexistovalo, hystericky řval a cupoval boudičku :-) na jakoukoliv práci má neuvěřitelný drive sám od sebe. Oni snad ani nemůžou být rozdílnější :-) ale spolu se mají rádi, takže to tak prostě asi mělo být :-)
1. 6. 2022 jsme se všichni vrátili do Prahy. Největší strach jsem měla z kocoura Maurise ale zvykl si hned a už dokonce lítá i venku. Vilíček se konečně socializuje, začneme taky konečně snad s agi. Řádí s Guffíkem a dokonce začal běhat na volno, bylo na čase, ten skoro rok špagátkování mě úplně neba... :-) No a Riťásek je jak vyměněný, hýbe se a je radost s ním pracovat.
16. 4. 2022 závody WE Opřetice, Platonek šel Z i L, byl moc statečný, když jsem ho sedlala pošesté na dekorování, koukal na mě už trochu vyčítavě :-) Drezurky i ovladatelnost kluci zvládli moc hezky, Platonek v Z 3. místo a L vyhrál, těsně o pár bodů před Riťáskem :-) njn, stane se :-)
15. 4. 2022 jsme s oběma koňoklukama opět jeli do Opřetic na WE, nejdřív na trénink, oba se moc snažili a i Riťásek předvedl že umí :-)
8. 4. 2022 jsme uspali Edieho. Tolik let byl s námi, tolik jsme toho společně zažili! A teď bude ze shora dohlížet na to, aby naši dva mladí byli alespoň tak úžasní, jako byl on.
1.1.2022
Do nového roku vykročení správnou nohou! (PS ťapky jsou Vilíčkovo :-)
30. 10. 2021 WE hobby Z Opřetice, Platon moc hezky, 3. místo a Riťáska jsem diskla projetím startem před začátkem soutěže. Prostě pravidla jsou pravidla a alespoň si to budu pamatovat :-)
29. 10. 2021 rovnou z Heroutic jsme s klukama jeli do Opřetic na trénink WE. Platon vzorný, Riťásek psychicky nepobral že se nevrátil domů a trochu se složil - lesklý býk Alfons byl tak trochu nad jeho síly. Njn, ne vždy se daří... :-)
28. 10. 2021 Jsme s Ritíkem a Platonem jeli do Heroutic na závody. Jako povrch na obdélníku fajn, tím to tak asi končilo. Boxy zaprášené, plné pavučin a hnoje, oprácko jakýsi pseudopísek, tvrdé, kluzké, s kameny a nebo trochu hlubší písek na svahu. Takže bez opracování... :-) Platon byl zlatíčko, nic neřešil, hezky ťapal a Z2 z asi 28 koní vyhrál :-) L8 na něj byla ještě těžká, ale snažil se. Ritík byl moc fajn, potřeboval by opracovat ale i tak se snažil, L8 3. místo a S2 tak nějak omylem vyhrál :-) ale hlavně nás cizí lidi chválili, že jsou kluci krásní a hezky ťapou, takže radost, no :-)
23. 10. 2021 jsme z Psího štěstí adoptovali štěně křížence Guffyho. Neskutečné tornádo a ničitel :-) Ale zároveň mazel a úžasňák :-)
26. 11. 2021 nepíše se mi to lehce. Dneska jsem nechala Oskárka uspat. Věk 12 let a pár dní je strašně strašně málo. Asi Cushing. Nikomu to nepřeju. Poslední půlrok byl náročný, chřadnul mi před očima. Ta bezmoc, že mu nemůžu pomoci. A hlavně proč? Ale teď už je mu dobře, zase nosí balonky a dělá svoje vauvauvau. Asi to tak prostě mělo být. Ale bolí to, moc :-(
9. 7. 2021 k nám z Toulavých Tlapek přijel miniohaříček Víčko. Jméno jsme pozměnili na Vilíčka ale jinak je to dokonalý mazel domácí. Jestli někdy bude běhat agility nevím, je hodně jemný a hroutí se z maličkostí. A navíc je vodorozpustný :-) Ale i kdyby měl být jen společník pro život, je prostě dokonalý.
1. 1. 2021
Tak snad v tom novém roce nebudeme na vše ještě více koukat jako tele na nové vrata...
1. 1. 2020
2. 12. 2019 tak nějak dlouho očekávaný odchod z Loděnic, až za Liberec na Jitravu. Budu se opakovat, nakolik to bude změna prospěšná ukáže čas.
16. - 18. 8. a 12. - 13. 10. Ptýrov a nejvíc nejlepší tréninky s Aničkou...
24. 8. a 21. 9. 2019 WE Ptice trénink a koníček jako vždy úžasný a nejlepčejší :-)
1. 1. 2019 PF 2019
27. - 30. 9. 2018 Hoštka a zážitkový kurz :-) koníček a Oskar, krásné dny a mrazivé noci... :-) ale super zážitek a ověření, že s koníčkem jsme čím dál tím lepší tým. Vlastně nic nebyl problém, koníček je prostě božan :-) a Oskárek nejspíš dospěl? nebo nevím ale začíná být trochu normální, bylo načase, bezmála devět let... a pro mě odjet na čtyři dny do neznáma mezi samé cizí lidi... asi jsem na nás všechny pyšná :-) :-) :-)
28. 8. 2018 jsme naposledy jeli s koníčkem na závody. Hradištko, krásný povrch, počasí, vyšlo všechno, koníček nezabrzdil a byl super, i když se určitě leccos dalo zajet lépe, opět DD a JU.
12. 5. 2018 jsme s koníčkem Rítečkem opět jeli na závody, tentokráte do Rudné, byl hrozně nervní a hodil brzdu, DD ještě odťapal setrvačností, ale JU už nešlo... ale máme oba S výkonnost :-)
1. 9. 2017 se udála poměrně zásadní změna, opustili jsme pražský ponyklub a ocitli jsme se v Loděnicích. Nakolik to byla změna dobrá ukáže čas :-)
26. 10. 2016 do naší smečky přibyl půlroční kocourek Mauricius alias Mauris, po domácku Mauroň. Uřvaný, mourovatý, občas dravec ale jinak moc umazlený a hodný kocourek, který si mě v Tuchoměřicích na statku vybral a tvrdil, že se rozhodně nenarodil pro život venku.
28. 9. 2016 se neuvěřitelné stalo skutkem a s Rikim jsme vyjeli na závody... bednička dynamitu, koníček, který dělá že sedlo v životě neviděl a deka je ohromný bubák :-) pod sedlem byl dokonalý, jako vždy, na opracovišti plném totálně bezohledných "jezdců" přežil i situace typu procválat mezi dvěma cválajícíma koníčkama z protisměru a podobně. Na obdélníku koukal na koně, rozhodčím se nelíbil s nosem dopředu - a co, jako? :-) měl tam moc hezké momenty, byl na prvních závodech, za mě se moc snažil a rozhodčí nám jsou jaksi volní :-) a jinak parádní areál, hezké závody.
25. 9. 2016 jsme vyrazili do Dolních Jirčan na 1. corgitrek aneb dogtrekking pro korgi - trasa byla příjemná, cca 10km ale Edie si stěžoval, že ten postroj by si příště odpustil. No na volno jít podle pravidel nemohl, takže ťapal. Díky chybě soupeřů jsme nakonec došli na prvním místě - ale dlužno dodat, že největší zásluhu na tom měl Oskárek, který nasadil na začátku válečné tempo a dovlekl mě až do cíle :-) trochu jsem se obávala, co bude druhý den - a druhý den místo unaveného korgiho vyběhl do nového dne uštěkaný a vysmátý blázen, kterého evidentně výlet naladil do skvělé nálady a ačkoli jsem původně plánovala tento závod jako ukončení jeho sportovní kariéry, možná že je ještě brzy... :-) mám z něj obrovskou radost, z dědka bláznivého :-)
7. 5. 2016 jsme vyrazili do Kolína na závody, nejslabším článkem týmu jsem byla jako vždy já, když jsem oběma klukům popletla parkur... no ale Edie se snažil, byť tedy rychlost nic moc a když se setmělo, tak už neskákal - no věk nezastavíme. V běžném životě vidí co potřebuje a to je hlavní. Oskárek naznačil, že by stálo za to s ním běhat - snažil se a bavilo mě to s ním. Tak uvidíme, třeba se k agi jednou vrátíme...
9. 4. 2016 jsme s klukama vyrazili na výstavu Happy Dog Show na Džbán, Oskárek byl totálně nesoustředěný a válecí a i přes to postoupil do užšího výběru. Edie si dal veterány, ve své skupině a pak i v celkových veteránech 2. místo, byl fantastický a jeho věk na něm opravdu není skoro vidět, je to můj šikulka.
18. 1. 2016 Je dobojováno. Rexíka jsem po všech problémech, které míjel navzdory všemu a všem, musela kolem poledne nechat uspat. Dožil se krásných bezmála 17,5 let. Nakonec ho porazila rakovina močového měchýře - následek chemických přípravků proti blechám, se kterými jsme přes rok bojovali, posledním v řadě bylo Bravecto...
1. 1. 2016 
26. 4. 2015 Rexíkovo derniéra v Kyjích - ano, tam, kdy před lety jeho kariéra začala. Tentokráte již "pouze" voříškiáda - ale svůj poslední slalomek si taky dal :-) Byl sladký a ani nebyl z akce unavený, spíš naopak...
18. 10. 2014 s Oskim a Ediem do Kralup na neoficiálky, mohlo se běhat s hračkou... no ale jo, běhali oba parádně :-)
5. 10. 2014 se Rexík projel na MP a následně do trojského útulku. Nějaký nepřemýšlející občan usoudil, že sotva se šourající pes se značkovým postrojem voňavý z postele je určitě vyhozený... naštěstí vypadá, že je OK...
28. 9. 2014 sice beze smečky ale stejně musím zapsat - tandemový seskok padákem na kolínském letišti... ale jo, sranda byla a alespoň jsem se proletěla mini letadlem :-)))
27. 9. 2014 S Oskim jako divákem a s Rexíkem na voříškiádu do Dobříše - Rexík zabodoval jak ve své třídě, tak v šikulovi :-) taková komorní ale moc hezká akce - a hlavně to okolí!
20. 9. 2014 jsme v plné sestavě vyrazili na Voříškiádu do Ohrobce, kam mohli i s PP, tentokrát zabodovali Osík s Ediem, kteří se předvedli moc hezky. Rexíkovi bylo teplo - a v zápětí jsme promokli totálně ve velké bouřce...
13. 9. 2014 jsme vyrazili s Ediem a Oskim do Píšťan - úplně fantastické závody, to okolí...! No a vyšlo i počasí, takže asi nejhezčí závody letos. Výsledkově nic moc, Edie ale běhal jako drak, a Oskárek se taky jakž takž snažil, na bezchybné běhy si ale budeme muset ještě chvíli počkat... :-)
6. 7. 2014 jsme opět v plné sestavě vyrazili do Kyjí, tentokráte na trojzkoušky, což bylo o to mrzutější, že trojky začínali a jedničky končili... ale bylo krásně, takže jsme si to i tak užili. Edie tentokrát neběhal nic moc, asi počasí nepřálo postaršímu pánovi pod nos a Oskar se probral až v posledním běhu, kde tedy konečně předvedl, že běhat opravdu umí... :-)
14. - 15. 6. 2014 se Rexík válel doma, zatímco kluci běhali na Kladně, tradiční Jahodový pohár, Edie se moc snažil, chybělo kousek štěstíčka ale i tak jsem z něj měla radost. A Oskárek byl opět ostuda ostudná :-( je to rarach a lepší už to asi nebude :-(
1. 6. 2014 jsem tentokrát se všema pejskama vyrazila na Hostivařského mazlíka, Rexík ve vyšší trávě nijak moc ťapi dělat nechtěl, ale opět se předvedl hezky a já mám radost, že i přes zhoršený zdravotní stav je stále schopen absolvovat akci bez toho, aby byl unaven. Mlaďoši se jen prošli, ale snad byli spokojeni, bylo plno času si s nimi hrát...
31. 5. 2014 jsem Rexíka vytáhla na Osmičkového voříška, po letech, ale hold už to není co bývalo, komisi nezaujal, byť tedy myslím, že se předvedl hezky, na svůj věk.
17. 5. 2014 jsme se rozhodli zmoknout v Pardubicích na psím festivalu, škoda přeškoda počasí, protože jinak by to bylo boží :-(
3. - 4. 5. 2014 jsme v kompletní sestavě vyrazili do Kyjí na tradiční VJC, Rexík se jen vyhříval na sluníčku a nebo mrznul podle toho, jak zrovna bylo... ale byl statečný a veselý, je to prostě dědula. No a kluci běhali fajn, Edie jako vždy snaživka a tentokrát i Oskárek, jen jeden běh kravil a jinak fakt super, parádně mě prohnal :-) a jak jsem si myslela, že Edie letos běhat nebude, protože je chudinka starý, tak v posledním běhu druhého dne utekl od startu tak, že jsem ho málem nestihla, takže letos běhat bude! :-)
20. 4. 2014 jsem Oskárka vytáhla na intenzivku na Lucku Dostálovou do Řep. Miláček nezklamal, a ač v Brandýse už vcelku běhá, tak tady nee a nee a nee. Přesto to bylo moc fajn a nakonec jsme jakžtakž něco zaběhli ale...
22. 3. 2014 jsme zahájili sezonu voříškiádou v Rychetách, moc pěkná a milá akce, i počasí vyšlo, jen tedy klukům se nazadařilo okouzlit porotu, byť tentokrát byl Edie i Rexík v užším výběru a všichni tři se předvedli fakt pěkně. Takže spokojenost.
8. 3. 2014 se udála poměrně zásadní změna, dovezla jsem si paceřického Ritenuta k sobě a Rose bohužel musela odjet, protože dva koně mít nemůžu :-( Takže smečka rozšířena o koně, tentokrát už opravdu mého, vlastně uplně prvního mého... :-) zdravotně není úplně v pořádku, snad se podaří dát do kupy alespoň tak, aby mohl bezbolestně běhat po pastvinách...
pro ty, kdo by se chtěli zděsit, že je nezvířátkové PF, tak ne, zvířeny máme pořád dostatek, ale nebylo počasí s nimi nafotit PF...
7. 12. 2013 jsme se zúčastnili voříškiády na Ostrově, v hale hřebčína blízko Chlumce nad Cidlinou. Mohli se zúčastnit i PP psíci a tak jsem jeli v plné sestavě. Oskar vysoutěžil druhé místo ve psích osobnostech, Edie se opět nechtěl předvádět, ale zase si hráli s Oskim a máme hezké fotky :-) No a Rexík opět zabodoval - vyhrál svoji skupinu a následně i celou výstavu :-) opět měl svoji nepřekonatelnou radostnou roztomilost :-) je to prostě můj vořech, no :-) a hezké zakončení sezony.
13. 10. 2013 si Rose odskákala po dlouhé pauze svoji hobby parkurovou premiéru s Aničkou, šli jen pidi skůčky 60 a 70 cm, ale šlo jim to dobře a v 60 cm se dokonce umísili na skvělém třetím místě.
5. - 6. 10. 2013 MR Sázava aneb moc hezké mistrovství, snad ne naše poslední... Družstevní agi jsme zaběhli s jednou laťkou, jump čistě a znamenalo to 14. a 6. místo, v součtech dokonce 6. místo. No a v jednotlivcích jsme jump dali čistě a v agi jeden lehký DIS a zona a celkové 33. místo. Edie běhal s chutí byť ta rychlost už není závratná a ostudu jsme snad neudělali.
22. 9. 2013 jsme vyrazili na Opel cup do Počernic v plné sestavě, cestou pro Rose natrhali šípky v JGP parku :-) a teriéři si moc užili prohlídku Pet center a jejich zvířátek - opiček, papoušků - jeden velký Ara hezky cestoval za klukama a chtěl je zaklovnout :-) tím ale ta příjenmá část zpráv končí... tratě byly více než jednoduché, Edie se snažil, úplně na příjmu jsme nebyli, ale to nebylo nic proti tomu, co předvedl Oskar... absolutní nezájem o překážky a čuchání a nejrůznější jiné vychytávky, kterými mě naprosto dokonale ukázal, že pro mě prostě nehne drápkem u nohy. Nechápu, měla jsem pocit, že ho agi baví, ale asi ne, no :-(
7. 9. 2013 jsme s Rose vyrazili na první oficiální drezurky do Mělníka, které sice podle výsledků nedopadly nejhůře, ale nebylo to prostě ono, Rose byla tuhá a nespolupracující - na oprácku 2x zapadla do díry a usoudila, že se snažit nebude.
31. 8. 2013 jsme uskutečnili v Počernicích poslední uspěchaný pokus o splnění kvalifikace na MR, který byl úspěšný, byť jinak výsledkově neslavný - ale Edie běhal s chutí a štěkáním byl jistě jednička! ... :-)
25. - 26. 8. a pak malé dotočení ještě 18. 10. 2013 se Don stal hrdinou scény ze vznikajícího filmu Sedm hlav šílenství - topení koně :-) Don se choval jako správný profesionál a dělal to, co se od něj žádalo, spolupracoval i s hercem Lukášem, byly to fajn strávené dny ve společnosti moc milých lidí - opravdu balzám proti předchozímu natáčení.
17. 8. 2013 se v Mratíně natáčel klip na country písničku, hlavní účinkující byl Grandis a Lenťa, na pastvině se pak proběhli Coala, Rendy, Lary, Lestat a Nelča. Až na nepříjemně nervozní a zcela nepřipravenou režii to nebylo špatné.
15. - 16. 6. 2013 sice ještě po povodních mokro ale kladeňákům se podařilo uspořádat tradiční Jahodový pohár. Běhali oba kluci a bylo to fajn, i když Oski si ze mě tak trochu dělal dobrý den, no...
1. 6. 2013 původně dvoudenní závody v Kyjích, které vzala voda, prší už moc dní a občas vcelku dost. Oskárek se projevil jako mamánek hajsánek :-) prostě neběhal... Edie běhal super, ale panička jaksi nebyla včas kde má být a tak výkony neslavné.
25. 5. 2013 no a hned další týden jsem pro změnu vytáhla Rexíka na blízkou Zdibskou voříškiádu. Rexík se snažil, ale chyběla mu trochu jiskra - byl unavený, nenechala jsem ho včera odpočinout. I přes to ale dokázal vyhrát veterány a v celkovém pořadí se umístit druhý, tak trochu naštěstí, páč za první místo byla televize a to vážně nevím, jak bych odvezla :-) Jinak fajn akce na super místě, kluci se dosyta vyřádili, prostě paráda :-)
18. 5. 2013 jsme jeli na šampionát korgi do Jihlavy, krásné prostředí, milá společnost a i počasí vyšlo, prostě parádní výlet s třešničkou v podobě vítězství. Ale i ostatní korgíci běhali super a Edie tam měl dokonce svoji příbuznou - Calon Lan Lucky Veles.
5. 5. 2013 zahájil sezonu Oskárek, v kategorii A0 běhal super, ve zkouškách už bylo chyb hodně, ale velký pokrok je v tom, že je na příjmu, celou trasu. A ani jednou nezakusoval nohy, takže OK :-) a viděli jsme dalšího hezky běhajícího kerníka! :-)
20. 4. 2013 letošní sezonu jsme zahájili hodně pozdě a navíc velmi neslavně, s Ediem dvojzkouškama v Počernicích, kde jsem mu obě zblbla... pozitivní start do sezony... ale dlužno dodat, že Edie se snažil a běhal super.
1. 1. 2013
9. 12. 2012 no a abysme se jen neflákali, vyrazili jsme s Ediem a Oskárkem (Rexík zůstal doma, protože bylo opravdu zima) na HafBO akci Mikulášskou. Mno akce byla fajn, líbil se mi systém úkolů, ale tedy ta zima... Nicméně jsme zdárně došli do cíle a příští rok třeba znovu a lépe :-)
22. 11. 2012 dneska jsme se s Oskárkem mihli na poměrně komické akci Miss pejsek 2012, nicméně socializační funkci akce vcelku splnila, prostor byl velmi omezený a pan Oskárek nezpůsobil žádnou katastrofu :-) v modní přehlídce nosil smoking, vypadal značně komicky, navíc mu byl poměrně malý... :-) no prostě zkusit se má všechno, no ne? :-)
17. 11. 2012 naše sluníčko Oskárek oslavilo 3. narozeniny! A já Ti Oskárku přeji hlavně to zdravíčko, protože ostatní už přijde samo!
10. - 11. 11. 2012 MČR Liberec... a Edie veselý a hravý :-) jednotlivce Edie kreativně proměnil v DISkotéku a ve družstvech laťka a kladina, naštěstí jsme měli hrozně šikovné spoludružstevníky a tím pádem jsme vybojovali 3. místo, opět :-) ale jinak fajn závody, s veškerým servisem a moc jsme si je užili!
4. 11. 2012 no a protože pochopitelně na žádné trénování nedošlo, alespoň dnes jsem vytáhla Edieho na překážky, na intenzivku k Báře, kam jinam než na Pandičky :-) Oskar jel s námi, co kdyby bylo něco hezkého i pro něj :-) no a nakonec běhal hlavně Edie, ale Oskiho jsem si v mezičase vzala na slalom a byl úplně fantastický! I kladinky v mezičase šli, takže domů jsem si odvezla dva spokojené a vyběhané psíky :-) a teď už jen udržet Edieho ve zdraví (no a vlastně celou smečku, páč pojede s námi) a můžeme se těšit do Liberce! :-)
21. 10. 2012 po překonání nelehkého a smutného období, naštěstí s celkem prozatím dobrým koncem, kdy jsme vynechali veškeré akce, jsme opět vyrazili na závody, tentokrát jen s Rose. Docela pěkné úlohy DD a DJ jsme ale docela zvorali, tedy spíše já, Rose mi jen dala pěkně na podnos všechny moje prohřešky dní minulích... nicméně pár světlých momentů tam vskutku bylo :-) no a teď už se vrhneme na přípravu na MR :-) tedy s Ediem, samozřejmě :-)
16. 9. 2012 no a protože v neděli pro změnu uspořádali výstavu Haf bez obav a to ve Stodůlkách, vyrazili jsme v plné sestavě, protože tentokrát se mohli vystavovat i psi s PP. První šel na řadu Oskárek a v poměrně silné konkurenci dokázal vyšplhat na třetí místo. Jen moc nechápu čím, celou dobu se buď válel po zemi, nebo po mě skákal, šlapal a vůbec se nechoval jako výstavní pes. A když už jsme ho moc otravovala, tak si prostě lehl, jako placka. A při chůzi mu na záda dýchal staford, takže se bojinkal a chtěl otáčet, no pravda, výstavy asi zrovna nebudou jeho parketa. Edie ve veteránské skupině ovčáků taky moc díru do světa neudělal, skončil poslední, taky se předvádět nehodlal a povely typu stůj pohotově ignoroval a se svojí tolik typickou roztomilostí si lehal, sedal a vrhal po pamlskách, což do výstavního předvedení mělo pravda daleko... Rexík nastoupil se svým již asi typickým štěkotem a rozjíveností, kterou i tentokrát okouzlil porotu a vyhrál třídu veteránů a pak i nejlepšího veterána. Asi si pomalu začínám myslet, že mám doma nejošklivějšího vořecha v Praze :-) ale je to můj úžasňák a doufám, že mu to veselí dlouho vydrží!
15. 9. 2012 nějak často jezdíme na akce... ale co už, no... :-) prostě jsme se zúčastnili Vyšehradského voříška. Jako doprovod jel i Oskar, aby doma nezlobil... :-) ale myslím, že mezi voříšky i docela zapadl :-) Rexík byl nadšený, že někam jede a nadšení mu vydrželo celý den, v kruhu byl možná až moc veselý a uštěkaný :-) ale předvedl se hezky a evidentně ho to bavilo. Porotu docela zaujal a mimo své veteránské třídy vyhrál i nejkrásnějšího psa výstavy. Rexík byl velmi spokojen, že ho všichni mazlí a drbou, takže myslím, že se mu to velmi líbilo.
8. 9. 2012 tentokrát jsme vyrazili nejen v plné sestavě, ale přibrali jsme i Rose, naši bláznivou hnědou kouli. Kluci se tentokrát pravda moc neprotáhli, ale bylo příjemně a místní potok byl osvěžující. A kde jsme vlastně byli? No v Kovárech, naše oblíbené hobbíčky... Rose byla po tříměsíční pauze zatuhlá a nespolupracující, a co nezvládla ona, to jsem za ní dorazila já :-( Takže nakonec jediné pozitivum celého dne byl Country, kterého jsem Lence opracovávala před skákáním a ačkoli bublal, opravdu spolupracoval a byl super. No zvířena občas umí potěšit, no...
3. 9. 2012 a hned druhý den jsme vyrazili opět na neoficiálky, tentokráte do Měchenic. Počasí opět vyšlo, parkury byly fajn, kluci se snažili (Oskárek opět krásně na příjmu!) akorát Edie si tedy mohl tu zoničku!!! opět odpustit. Ale jinak spokojenost.
2. 9. 2012 jsme vyrazili normalizovat Oskárka na neoficiálky do Mělníka, protože jeho dosavadní vystoupení na závodech bylo tak nějak - no prostě ne podle mých představ. A Oskárek se snažil, oba běhy zvládl krásně a já mám snad konečně návod jak na něj. Edie běhal také slušně, no pravda, tu zoničku si mohl odpustit a koneckonců i tu laťku, ale jo, snažil se. Závody byly parádní, od počasí, přes parkury - fakt krásné, společnost - milé setkání se spolutáborníky a naprosto famozní kantýna. Asi se přestěhuju do Mělníka :-)))
13. - 18. 8. 2012 jsme dojížděli na Pandí tábor a soustředili se pod Péťou Larinko-Maxíkovou :-) Kluci měli tábor na půl, takže jako jedni z mála byli svěží i na konci a myslím, že jsme si to fakt užili. Počasí bylo fantastické, prakticky bez deště a příjemné teploty. Rexík si občas v mezičase taky zaběhal, a ačkoli u stanu ležel vcelku odevzdaně, udělalo mu to dědkovi fakt radost. Díky Klárce od Sylvi máme i plno videí - děkujeme! No a díky Péťě máme i plno funkčních rad, které sice neumím moc používat - ale to snad přijde :-))) prostě stejně jako u koní jsem pořád pozdě... nicméně kluci jsou velice tolerantní, tak kéž by jim to vydrželo :-)
5. 8. 2012 a protože si léto chceme užít naplno, i další víkend jsme alespoň jeden den vyrazili na akci, konkrétně do Trmic na ústecký psí festival. Hlavně tedy kvůli Rexíkovi, aby s námi taky někam vyrazil, protože v programu byla i voříškiáda. A protože veterány otevřeli i pro s PP, Edie si střihl výstavní premiéru ve veteránech :-) protože si myslím, že korgi prostě není v osmi letech starý... :-) Rexíka jsem tím pádem nahlásila do otevřené třídy minipsů (do 40cm), a protože paní rozhodčí uchvátil (dlužno dodat, že se opět předvedl pěkně, hezky ťapal, no sušené plíce jsou sušené plíce :-))) zvítězil nejen ve své třídě, ale i ve vítězných psech a nakonec i celou výstavu! :-) Edie byl nakonec ve veteránech druhý. Ve sportovních disciplínách se nám ale nedařilo, Oskar se nesoustředil opět nabíhal na nohy a Edie byl nakonec tak hrr, že vytvořil plno chyb... ve slalomáři jsme vypadli hned na začátku, i číňan nás porazil... :-) ale bylo slušně, až k večeru bylo příliš teplo a snad jsme si to všichni užili.
28. - 29. 7. 2012 a opět za týden jsme se zúčastnili tradičně závodů v Opatovicích nad Labem a jako vždy to byly super závody, od parkurů po kantýnu, všechno klapalo dle plánu, takže jsme oba dny končili brzy, prostě paráda. Běhal tentokrát i Osík, musím tedy zklamaně poznamenat, že na nohách mi byl stále a to dokonce ze slalomu :-((( to je tedy opravdu dost blbý zlozvyk a nevím, jestli se kdy podaří odstranit, už docela přestávám věřit :-( na parkuru se nesoustředil, dokonce čuchal, zastavoval a rozhlížel se, no opravdu vypadal jako velmi dobře připravený pes :-( Jediné, čím mě opravdu potěšil byl těžký náběh do slalomu v prvním jumpingu, to se jako fakt vytáhl. Jinak nicméně katastrofa... Edie běžel pěkně právě první jump, dokonce vyhrál, nicméně pak už šlo vše podle hesla první vyhrání... odskákané všechny zony, sem tam laťka nebo slalom, sem tam jsme to zvorala já... Nicméně se místy i snažil a udělal mi fakt radost! :-) V sobotu s námi byl i Rexík a protože bylo šílené vedro, chodili jsme plavat a dědkovi se to moc a moc líbilo!!! :-)
21. - 22. 7. 2012 hned za týden jsme v pravdě podzimním počasí vyrazili do Dobříše, až na zimu a déšť (ve kterém jsme ale neběhali, měli jsme štěstí) to byli vcelku fajn závody. Běhal pouze Edie, docela se snažil, a v neděli se nám dokonce podařila splnit první trojka... :-)
8. - 14. 7. 2012 druhý prázdninový týden jsme s celou smečkou strávili v Roudnici nad Labem. A co tam, ptáte se? Relaxační týden s agility pod vedením Martiny Konečné, který zorganizovala fajn parta mělnických agiliťáků. Už z toho je jasné, že jsme se nenudili :-) ale tentokrát jsem snad poprvé přijela z tábora odpočinutá a plná inspirace a nezdeptaná :-) i když se nadá říct, že by mi to nějak zázračně šlo :-))) Kluky jsem střídala, takže vcelku pohoda, jen tedy nevím, jestli jsem sekvence dělila spravedlivě. Chudák Edie schytal samé složitější... :-) Rexík se samo jen chodil procházkovat, i když mi chvílemi přišlo, že by si taky rád zablbnul :-) S Osíkem jsme se snad trochu víc sehráli, minimálněmi nenabíhal na nohy, což by mu tedy mohlo vydržet... Počasí se taky snažilo seč mohlo, takže máme za sebou po skoro deseti letech zase jednu fajn dovolenou... :-)
30. 6. 2012 poslední červnový horký půlden jsme strávili v Klánovicích, pěkně zorganizované jedničkové dvojzkoušky, původně plánované jako Oskárkova oficiální premiéra :-) nakonec vyšlo i počasí, bylo pod mrakem a lehce sprchlo, odpo už bylo hůř. Oskárek mě moc potěšil, sice chyb plno, ale běhal s chutí. Jen tedy to věčné nabíhání na nohy :-(
23. 6. 2012 jsme vyrazili na Voříškiádu do Kralup nad Vltavou. Soutěžil samo jen Rexík, i když obdiv jako voříšci sklidila celá smečka :-))) Potrénovali jsme zoničky a slalom, Edie běhal tak nějak unaveně, ale Oskar byl úžasný. Rexík se také proběhl a hrozně ho to bavilo, měla jsem z něj fakt radost. I v kruhu se celkem předvedl i když ho prý moc šetřím :-) No a ve veteránech byl druhý, za moc sympatickým a šikovným pejskem, počasí bylo super a jako bonus jsme se proplavčili ve Vltavě, dokonce i Rexík! :-)
16. -17. 6. 2012 jsme s Ediem v doprovodu Oskárka tradičně vyrazili na Kladenský Jahodový pohár. Edie běhal tak nějak nijace, nebyl ani příliš pomalý, ani rychlý, což asi odpovídalo počasí i únavě - protože jsem ho zapomněla nechat řádně odpočinout. Zlom počasí nastal právě na sobotu a to nám nikomu moc nepřidalo. Eda v každém běhu tak nějak vytvořil nějakou zbytečnou chybu - dvoják, dálku, skoro všechny sestupky na kladině (syčák!!! :-) dokonce si z loňska pamatoval zlou houpačku a nevlezl na ní. Občas jsem se mu tam přimotala, ale některé chyby pro mě byly nepochopitelné. No co už, asi opravdu nezbývá než trénovat :-)
9. 6. 2012 jsme s Rexíkem vyrazili na Kladenskou voříškiádu. Tentokrát se vystavovatelem stala maminka a já jen přihlížela. Sice se nakonec v žádné disciplíně neumístil na bedně, nicméně Rexík předvedl radostnou chůzi v kruhu, poslušnost, šikulu i agility a byl šťastný. S klukama jsem se drze vetřela na předváděčku agility (když už snad za chvíli budeme ty Jahody :-), kde jsme se tedy moc nevyznamenali, ale kluci byli spokojení. Oskárek opakovaně zvládl celý slalom, takže jsem byla nadšená a musíme začít trénovat :-)
19. - 20. 5. 2012 jsme vyrazili do Kyjí, v sobotu běhal i Oskárek A0 a tedy parkur byl vcelku odrazující - tunel pod áčkem i kladinou... Oskar seskočil z kladiny a pak jsme se tam tím pádem motali :-( ale běžel s chutí, tak uvidíme. V sobotu byl s námi také Rexík, ale neběhal, jen se vyhříval na sluníčku a myslím, že byl docela spokojený. Edie se v sobotu snažil, běhal super, ale jedna shozená laťka a dálka nás dělila od lepšího umístění. Nicméně časy super. V neděli první dva běhy se taky snažil, v openu skočil zonu, protože byli dva tunely pod kladinou a to on nerad. V jumpu už byl nepozornější a nenaběhl slalom a ještě další odmítačku jsem mu vyrobila já, takže došlo i na trestné za čas. No a ve zkoušce si ze mě udělal dobrý den a po skočené zoně se vrhl do DIS, tak jsem chtěla opravit zonu a vyprdnul se i na ní - tak jsme to ani nedobíhali, nebylo tam už nic zajímavého. Celkově byly parkury pěkné, bavilo mě je běhat :-)
13. 5. 2012 jsme se opět podívali do Měchenic a tentokrát mě oba kluci vcelku potěšili. Edie tedy shodil tři laťky, klasika... ale jinak super náběhy do slalomu... :-) a i zony a vcelku samostatně. Oskárkovi jsem na zoně na kladině utekla a pak doskočil do tyčky, ale jinak se opravdu snažil, byť jednou se do nohou zakousnout chtěl. Je to opravdu blbý zlozvyk a doufám, že se ho vůbec někdy podaří odstranit... ale už asi trochu vím, kdy to dělá - byť tedy nevím, jak se na parkuru pohybovat, aby moje nohy neviděl... :-) ale jinak vcelku makal a byl fajn. Po doběhu jsme si dali slalom a udělal ho docela pěkně na obě strany, no musíme začít trénovat... :-)
8. 5. 2012 jsme se opět vypravili do Počernických Paceřic :-) a zúčastnili jsme se Májové ceny pod rozhodčím Z. Spolkem. Připravil na nás docela vtipné zkoušky a to i jedničky... Protože bylo místo, zcela mimo plán jsem dohlásila Oskara - no a byla diskotéka... :-) Horší bylo, že neměl zájem o překážky a jakoukoli spolupráci, prostě si tak pobíhal po parkuru :-( tak jsem i když to pravidla zakazují :-) vytáhla na posledním jumpu balonek a už to bylo lepší... :-)
No a Edie běhal vcelku nadšeně, před jumpem dělal, že čůrá, ale asi málo, a tak běžel značně zabržděně, aby pak čůral a čůral a čůral... no je to troubelín, no. V openu jsme zvládli jen nějaké obloučky, ale jinak vcelku hezky, ve zkouškách skočil zonu a vzápětí se stáhl mimo kruh, ale šel slušně (na to, co to bylo za hrůzu :-) no a v jumpu šel pomalu a nenaběhl slalom. Celkově se kluci moc nevytáhli, ale tak třeba bude časem líp :-)
5. - 6. 5. 2012 jsme se s Rose zúčastnily Loděnického soustředění pod Danielou Křemenovou, tak máme zase obě o čem přemýšlet :-) za fotky děkuji Míše Gumídkové :-)
28. 4. 2012 za krásného a až nezvykle příliš teplého počasí jsme s klukama vyrazili do Kovár :-) no samo, že za námi pak přijela Rozinka alias Pinďa a zúčastnili jsme se hobby drezurek, na které ale přijelo docela dost dobrých koní i poníků. V Z2 byla Rose nesoustředěná, měla říji a na oprácku byl krásný šimlíkovitý hřebec ... :-) a taky trochu prchala. Pak z pro mě nepochopitelných důvodů udělala bordel v pravém cvalu (když poslední dobou zlobila spíš s levým...). Měla tam pár světlých momentů, ale i plno okamžiků, kdy mě pěkně vezla a málem i vyjela z obdélníku :-) No a v L0 už byla unavená, i když nějaké to zařehtání si také neodpustila (když ON tam pořád byl... :-) ale šla už celkem dobře. Celkově mě docela potěšila.
22. 4. 2012 jsme s Osím a Ediem vyrazili na neoficiálky do Měchenic. Parkury byli hezké, pohodové, nicméně Edie zase uklízel skočky - i když abych mu nekřivdila - jinak neběhal špatně a zony byli přímo vzorné :-) Oskar je prostě teriérek :-) tentokrát druhý běh obohatil o lezení po tunelech... asi mu ten parkur připadal nudný, no :-) ale jinak se snažil, na nohy naběhl jen jednou a i docela makal - a zoničky taky ukázkové. Po závodech si ještě zkusil místní slalom - a i přes to, že se slalom kymácel, tak ho dokázal dodělat - no je to pašák :-) Vyvedlo se i počasí, takže spokojenost :-)
21. 4. 2012 jsme měli rozdělený program :-) Rexík a Osík vyrazil s rodinou na Drahelčickou tlapku (a protože se vyvedlo počasí, tak si to snad užili). No a já s Ediem jsme zajeli na skok do VGP parku, abychom se mohli projít Paceřickou ulicí :-) protože už nemůžeme bez Paceřic vydržet - no ne, samo že jsme jeli do Petcentra - na 2 zkoušky. Bylo to velmi rychlé, bylo nás pár a parkury byly řekla bych až moc jednoduché - navíc jeden bez slalomu a druhý bez houpačky. Nicméně já se Edíkovi motala víc než obvykle, takže DIS a laťka, ale v podstatě spokojenost - jen tedy řval skoro celý parkur, místo aby makal...
14. - 15. 4. 2012 jsme vyrazili opět na dvojzkoušky, tentokráte dvojité, do Kyjí. První trojky, tak jsem měla trochu hrůzu ze sebe, že se tam Ediemu budu moc motat, spletu trať a pod. Ale i tady byl znát nový trend - ne až tak těžký přeplácaný parkur, ale rychlé časy. Takže sice jsem se sem tam motala, ale spíš v úsecích, se kterými nejsme s Ediem až tak sehraní. No a Edie trochu popustil fantazii na špacír, takže 2 x DIS, ale dvě jsme doběhly a obě na výborně, tudíž na MR máme splněno :-) do času jsme se nevešli, nicméně bylo tam plno míst ze zdržením, takže až se naučím vodit, bude líp :-) no a musíme natrénovat "out" ...
9. 4. 2012 jsme vyrazili na dvojzkoušky do Mělníka. Asi ztrácím přehled o agi, zaskočila mě čísla překážek do 22 a parkury vlastně taky - ale svým způsobem příjemně - běhavá technika s pastmi. Edie mě zachránil, jeden běh jsem dala podle plánu, ale první byl jedna moje chyba za druhou. Kupodivu neshodil, ale měl takové těsné zony... no ale každopádně dva běhy bez trestných bodů a navíc vítězné znamenali, že můžeme startovat ve trojkách. Takže vzhůru do trojek!!! :-)
7. 4. 2012 jsme se opět soustředili, opět pod Péťou Larinko-Maxíkovou. Tentokrát jsem s klukama běhala na půl, takže to šlo - ale i tak jsem jim to kazila, hlavně Oskimu :-( Edie byl jak drak a skoro neshazoval, čímž mě opravdu potěšil a asi nabídl návod - protože byl opravdu odpočatý, v novém nyní ven s koněm zatím nechodí... Osík má agi na háku, nenamáhá se, ale je to zatím mimi - i když až budeme trénovat venku, snad se nadšení zase vrátí - v hale totiž nejde házet balonek... v Turnově agi miloval a snad se mu chuť běhat zase vrátí...
1. 4. 2012 jsme udělali zásadní rozhodnutí a vrátili jsme se zpátky do Prahy. Nakolik to bude rozumné, uvidíme časem, no :-)
18. 3. 2012 no a hned v neděli jsme se vydali soustředit k Míše šeltičkové na Pandičky, sekvence byly fajn a oba kluci si běhání užili, byť každý podle svého - Edie běhal jak drak a snažil se, Osík vymýšlel bejkárny :-) ale i se snažil, ono totiž panička taky občas neříká povely a tak, no :-) jo a Osík přestože slalom neviděl sakra dlouho ukázal, že si ho pamatuje, byť ještě s drobnými chybkami :-)
17. 3. 2012 O týden později vyrazil hájit naši smečku Edinko, opět na dvojzkoušky do Svojetic. Parkury byly tentokrát více než zajímavé, takže jsme mohli ověřit, jak moc se panička dokáže po parkuru hýbat :-) a kupodivu kromě "francie" za áčkem se vše povedlo... jenže Edie neměl svůj den a shazoval, v jednom běhu tři!!! laťky, ve druhém alespoň jenom jednu - za to tu první. Asi se trochu bacil, protože pak celý běh dával pozor a přišel mi i opatrnější... ale já ho hnala co to šlo a všude riskovala, protože už nám o nic nešlo... no škoda, no.
10. 3. 2012 Jsme s Oskárkem opět závodili na Pandě. Oski pojal první běh ve stylu "one man show" a chodil po tunelech, skákal přes ně a podobně. Druhý běh vystřihl ale parádní a jen shozená poslední laťka jeho typicky dlouhým skokem. No už se těšíme zase na tréninky, jsou potřeba jako sůl :-)
2. 3. 2012 Dnes ráno jsme se museli rozloučit s naší velkou bojovnicí Pikolkou, dva dny před jejími dvacátými narozeninami. Doufám, že už běhá se svým bývalým majitelem tam nahoře a nic jí netrápí. Pikolko, byla jsi největší psí osobnost, jakou jsem měla možnost poznat a děkuji za to, že jsi nás více než pět let rozveselovala svou přítomností. Jakákoli slova budou příliš malá, aby mohla vyjádřit, co jsi pro mě znamenala. Snad netřeba dodávat, že navždy zůstaneš v mém srdíčku a nikdy na Tebe nezapomenu!
4. 2. 2012 hned začátkem února jsme v silných mrazech vyrazili na dvojzkoušky na El Paso. Jel jen Edie, a až na tu zimu si to myslím dokonale užil, i to, že je sám s paničkou :-) to už se mu dlouho nestalo. A navíc běhal super, jeden běh nám vyšel fantasticky, ve druhém pár zaváhání a shozená tyčka (flákač jeden :-) ale i tak velká spokojenost! No a zase o krůček blíž ke trojkám... :-)
22. 1. 2012 jsme se opět intenzivnili, opět na Pandě, tentokrát pod Péťou Larinko-Maxíkovou. Oski s Ediem se rozdělili, Oski běhal sekvence bez slalomu a Edie se slalomem :-) Kluci se snažili, zatímco panička jim to intenzivně kazila, jako vždy... no asi bych se sebou měla začít něco dělat, no :-)
21. 1. 2012 o týden později jsme opět vyrazili na neoficiálky, tentokrát jen s Oskim a to na Pandu. Oski vylepšil taktiku, nejen, že mi lovil nohy, ale ještě kontroloval čísla u tunelů, jestli jdeme správně :-) no takže dvě odmítnutí a jeden čistý běh, ale oba o ničem. Taky jsem si nechala v ruce balonek (byl nesoustředěný, tak aby viděl motivaci) a tak hodně koukal a nešel dopředu ani nehledal překážky. No poučení pro příště.
15. 1. 2012 jsme se s Oskim a Ediem zúčastnili intenzivky na Pandě pod Míšou Lhoteckou. Byly to inspirativní tři hodiny, hlavně jsem po dlouhé době běhala těžší sekvence. Edie byl super, nadšeně a snaživě se snažil chápat, co po něm chci :-) no a Oski byl opět nesoustředěný, hledal ňaminky a kousal mě do nohou :-) ale i se snažil, to zase jo, no :-)
14. 1. 2012 jsme s Oskim a Ediem vyrazili na Hopy Tropy :-) zkrátka neoficiálky v Počernicích. Nejdřív běhal Oski a byl takový nesoustředěný a tak vyhýbal skočky a nebo přidal nějakou navíc - ale běžel s chutí, to zase jo. No a ve hře, kde musel zůstat odložený (a zůstal! :-) byl tak nadšený, že začal štěkat! (asi poprvé mimo koně) a lovit mi nohy :-) no nic, hold máme ještě na čem pracovat.
No a Edie byl super, nadšený a rychlý, ale shodil tyčku a pak ulítl jinam, takže bez umístění, ale s dobrým pocitem, že je to pašák! :-)
1. 1. 2012
24. 12. 2011
18. 12. 2011 dneska jsem Oskárkovi vynahradila včerejšek a byla jsem jen a pouze s ním na tréninku u Báry na Pandě. Oskárek se moc snažil, byť cizí překážky ho zpočátku až tak nebraly. Každopádně krásně začal skákat zony, rozjívenec :-)))
17. 12. 2011 jsme v kompletní sestavě vyrazili do Svojetic na ranč El Paso na tradiční Vánoční dárek. Měl to být podařený konec Rexíkovi kariéry, v koňských halách na kvalitním povrchu běhal rád a dobře. Bohužel asi špatné osvětlení a hluk udělal své a Rexík ani jeden běh nedoběhl... a co hůř, běžel váhavě :-( Edie byl naopak super, běhal až skoro fantasticky a nebýt mých chyb... Oskárek jen v mezičase cvičil, těšil se na překážky, ale hold si ještě chvíli chlapec počká :-)
26. a 27. 11. 2011 jsme s klukama vyrazili do VGP parku do Počernic, prošli jsme se Paceřickou ulicí (???!) :-) my prostě bez Paceřic nemůžeme být ani v Praze) a také vyzkoušeli ortopedický povrch v hale Pet centra pod vedením Zdeňka Spolka. Vytáhla jsem i Oskara, na cizí překážky, do haly, na gumu, cizí prostředí, okolo zvířata. Poprvé viděl áčko a šel i relativně složitější sekvence než doposud. Udělal i slalom, celý, byť na ten má ještě čas (ale čtyřtyčkový už má i s různými náběhy :-) No a Edie nezklamal, pokud jsem se mu tam nemotala, běhal bez zaváhání a moc pěkně. Jen tedy měl zase zásek po zhození tyčky... ale šlapal zony... :-)
19. 11. 2011 Edie závodil ve Svojeticích ve dvouzkouškách, povrch byl perfektní, musím říct, že celkově závody super. Navíc Edie běhal pěkně, rychle, ovladatelně a až na jednu zoničku i bezchybně, prostě paráda.
17. 11. 2011 oslavil Oskárek druhé narozeniny, už je to velký kluk :-)
28. 10. 2011 po delší pauze jsme vyrazili na závody, do Kyjí. Oba kluci se moc snažili, oba běhali s chutí, ale bohužel se oba nevyhnuli chybám. Ale mám z nich radost :-)
21. 10. 2011 Rexík oslavil 13. narozeniny a já tomu mému drakovi přeju hlavně hodně toho zdravíčka, protože nás zase začínají zlobit záchvaty :-( nicméně Rexík je veselý, hravý, byť už trochu pohodlný dědek. Nicméně tím, že zase trénujeme agi s Oskim, na tréninkách by mu věk nikdo nehádal... a doufám, že mu to vydrží co nejdéle!
5. 10. 2011 jsme se poprvé konečně dostavili na turnovské cvičení agi. Čekalo mě příjemné překvapení v podobě rychlých a šikovných psů a neméně fajn party lidí. Takže po čtyřech letech začínáme zase trénovat!
27. 8. 2011 jsme vyrazili opět na závody, tentokráte do Mělníka. Tentokrát běhal i Rexík, docela si to užil, jen na druhý běh mu pršelo a klouzalo to, takže zona a dvě přecválané laťky. Edie běhal super, sice sem tam laťka a začal se bát houpačky ale ani jedna skočená zona! :-) Oski opět postrádal své typické nadšení ale to se poddá, časem :-)
20. 8. 2011 jsme vyrazili na závody do Jičína. Rexík tentokrát zůstal doma, jel s námi Oskar a závodil tedy jen Edie. Běhání ho tentokrát bavilo, byť chybám jsme se nevyhnuli. Protože jsme se diskli ve zkoušce, trošku jsme potrénovali a docela zíral, že na něj sahám a opravuji ho :-) ale závěrečný open dal bez chyby a hezky, takže spokojenost.
Oskárek byl zcela laxní k veškerému agility dění, překážek se spíš bál, než že by ho zajímali, nicméně spinkal ukázněně v boudičce, takže první část agility už umí. Teď už stačí jen dodělat parkur :-)))
12. 8. 2011 jsme smečku rozšířili o cairn teriéra Oskara. Oski je 1,5 roční veselý psík, má skvělou povahu, ideální psík pro život a doufám i různé psí sporty. Zatím se vzájemně poznáváme a líbí se mi čím dál víc.
6. - 7. 8. 2011 jsme s klukama vyrazili na agi závody do Opatovic. Moc jsme se na závody těšili, ale nějak se nám nedařilo. Eda uklízel skočky a skákal zony, Rexík se snažil, ale bylo vedro.
16. 7. 2011 jsme s Countrym (kluci samo nechyběli, ale jaksi nebyli tentokrát hlavními aktéry) opět vyrazili na hobby drezurky do Tlustic. Tentokrát žádná konkurence nedorazila a tak jsme si s Countrym vysloužili dvě žluté stužky za 64% v DU a 60% v L0. Choval se vzorně, celkem poctivě a spořádaně ťapal a jediné, čím mě pokaždé dostal byl pravý cval - prostě z ničeho nic vypadl :-) no chyběl sed, no, klasika... ale na něj moc hezky zacouval (byť se to rozhodčím nelíbilo :-) a druhý střední klus byl na něj taky obstojný, naopak předvedl "krásné" padání na plec na kruhách, vlnění na rovných liniích a cval se zádí dovnitř, v tom je celkem mistr. Celkově však spokojenost, myslím, že jsme zase o kousek dál, zase o kousek víc se soustředí a poslouchá.
11. 6. 2011 se konala Voříškiáda v Turnově. Sešlo se asi 22 psíků, připraveno bylo asi sedm soutěží. Protože se mohl zůčastnit i Edie, nakonec jsem ho přihlásila, ale když se začali trousit psíci typu rodinní, trošku jsem se obávala, aby to všechno nevyhrál... tak když jsem zaslechla holčičky, jak debatují o tom, že nemají žádné pejsky, Edieho jsem jim nabídla. Edie sice moc nespolupracoval, ale i tak dokázal vyhrát opičí dráhu - slalom s šálou, přivolání přes minové pole - tedy piškotové a odvoz v kolečku :-) Rexík zabodoval v šikulovi a agility. Bylo sluníčkově a ani podvečerní mraky nezkazily super den!
4. - 5. 6. 2011 jsme s klukama znovu vyrazili na závody, tentokráte do Kladna. Tradičně dobře zorganizované, jedinou vadou na kráse byla v neděli houpačka, která nefungovala - pod Ediem se nesklopila a když už se sklopila, bouchla ho do břicha :-( V sobotu běhal i Rexík, možná už poslední závody jeho kariéry, a běhal docela nadšeně a dokonce bezchybně, což mu vyneslo první a druhé místo a součet tím vyhrál. Já jen moc nechápu, proč tak divně skáče, protože v běžném životě nemá vůbec problém a že docela řádí :-)
Edie se taky snažil, v jumpu shodil laťku, v openu skočil zonu, ve zkouškách jsme se DISkli na řadě a protože se dostal do finále, tak ho zaběhl bezchybně! No a dokonce v nejrychlejším čase! V neděli jsme bojovali s výše zmíněnou houpačkou, takže DIS a těsná zona na kladině, ale druhý běh byl opravdu povedený. Bylo krásné počasí, závody jsme si moc užily, byla to paráda.
21. 5. 2011 jsme s klukama vyrazili na závody do Mladé Boleslavi. Super zorganizované jen opět rovné profily držáků tyček u skoček a nikdo nehlídal oťukávače :-( Ediemu spadla jen jedna, jinak dvě zony na kladině a jedno nedorozumnění u tunelu ale byl fajn, dobře se mi s ním spolupracovalo :-) Rexík i přes vedro vcelku běžel, ale doskočil opět do tyčky :-( já fakt nevím, přitom normálně problémy nemá.
7. 5. 2011 jsme s Countrym vyrazili na hobby drezurky do Tlustic. Country se mezi koňmi choval dost zběsile, hlavně zpočátku. Úlohu DU prokrosil bez zad a jakékoli spolupráce, nicméně kulatý :-) v L0 už se trošku soustředil a jediné co opravdu neudělal byl přechod do kroku z kontracvalu, nicméně udělal jen jeden klusový, takže na něj paráda. Moc mě chlapec nepotěšil, dalo se to ovšem čekat, tak snad příště bude lepší.
30. 4. - 1. 5. 2011 jsme s klukama vyrazili směr Hluboká nad Vltavou, konkrétně do autokempu Křivonoska. Rexík s námi jel jen jako doprovod, počasí nakonec nebylo tak zlé a tak si to i docela užil. Edie běhal úplně suprácky, jen škoda rovných držáků tyček. Navíc parkury byly skoro všechny na několikeré křížení za psem, prostě ideální kombinace. Nicméně Edánek se snažil, nijak extra neprometal a hlavně - za celý víkend skočil jednu jedinou zonu na áčku a to velmi těsně!!! Prostě paráda, zraje jak víno, myslím, že letos bude asi jeho nejlepší sezona - takže bych asi měla začít trénovat a trochu toho využít... :-)
9. - 10. 4. 2011 jsme s klukama vyrazili na dvojzkoušky do Kyjí. Sice nepršelo, ale docela dost foukalo. Máme skoro vše natočené, takže snad brzy budou videa, kluci byli oba super, byť chybám jsme se nevyhnuli. Nicméně Rexík běhal s chutí, ani nebyl unavený a v sobotu si doma zahrál ještě na rodinného psa :-) v neděli se mnou jeli i za Countrym a Rexík si dal (zřejmě nedobrovolnou) první jarní koupel :-) nadšeně se pak sušil po širém okolí :-) No a Edie mi ukázal, že zony až na konec nejsou přeci problém, teď ještě přijít na jeho způsob třídění skočit/neskočit :-) no asi bysme měli začít trénovat... :-)
30. 3. 2011 jsem vyměnila Countryho za Rose :-) nevím, jestli je to výhodná výměna, Rose vypadá asi nejhůř, co se kondice týče, za celou dobu co jí znám. Ale nikam nespěcháme, tak budeme pomalu nasvalovat a snad z ní zase bude ten kompaktní koníček :-)
4. 3. 2011 Pikolka dnes slaví 19. narozeniny!!! Přejeme naší fantastické úžasňákové ještě mnoho spokojených chvil s námi a ať zdravíčko slouží alespoň jako doposud!
9. 1. 2011 máme novou stránku s videi - zatím převážně Countryho skákání, ale přibudou další, odkaz zde na stránkách, taktéž pilně aktualizuji fotogalerii
5. 12. 2010 O měsíc později chodil nejen Mikuláš ale také se konaly (pro mě opravné) cvičitelské zkoušky. V rozlehlém areálu Hradišťka jsem absolvovala pouze praktickou část - začala jsem lonžováním, kde jsem Lence (jako svému jezdci) stačila říct dvě věty a Country se ani neopracoval. Následná drezura se nám nepovedla, Country byl nesoustředěný a já zmrzlá, při cvikách spěchal, nicméně dostali jsme samé šestky, jen oba kontacvaly a jeden překrok za pět a malý kruh za sedm. Výsledných skoro 59% naštěstí stačilo. Parkur byl nižší než loni, (metr neměl ani jeden skok, max, 90cm a to ještě jen tak dva skoky). opracování navíc bylo přímo na parkuru (vyzkoušení řady i dvojskoku). Opracování se nám až tak nevyvedlo, parkur byl nakonec celkem OK, resp. druhá půlka. V první mi doskakoval špatně a do řady vlítl cvalem... no a ve vedení hodiny jsem ukončovala hodinu, takže pohoda. Z 8 lidí prošli 3, nicméně výkony prý byli opravdu hrozné... Každopádně jsem ráda, že s ČJF už nemusím a nechci mít nic do činění. Rovnou z Hradišťka jsme Countryho odvezli do Paceřic a Píďa se stěhovala zpět na pastviny. Country byl trochu překvapený z té chlapské sorty, ale ukázal se jako charakter a choval se slušně.
5.11. 2010 jsem v Paceřicích obsedla Píďu. Hrozně se nudila a vypadala, jako kdyby jezdce nosila běžně :-) Užili jsme si spolu krásný podzim, kluci s námi chodili na dlouhé procházky nejen na Sychrov a k Ohrazenicím. Všichni jsme si to moc užili, Píďa se prokázala jako rozený terénní kůň a byla to prostě paráda. V Paceřicích byla od 30. 10. do 5. 12.
28. 10. 2010 po měsíci jsme opět ve stejné sestavě a do stejných míst zamířili na závody, tentokráte s lepším počasím... což ale nebylo až tak těžké :-) tentokrát ovšem na zkoušky. Takže samé zonovky. No Edánek opravdu zaperlil, odskákal všechny zony včetně houpačky, některé nám zázrakem započítány nebyli ale i přesto rekordní počty trestných bodů. Celkově byl hodně roztěkaný. Rexulka si jednu kladinku také neodpustil ale jinak běhal hezky a ve druhém běhu dokonce vyběhl z tunelu se smějícím se ksichtíkem :-) asi ho to bavilo :-) Ale Edu to přece taky bavilo. Co na tom, že na každé zoně si málem zpřeláme svoje mini křivule, že... takže asi sezonu ukončíme a zkusíme se protlačit na tréninky... tohle jsou tak nějak zbytečně promarněné závody...
28. 9. 2010 jsme s klukama opět vyrazili na závody. Tentokráte agilitní. No kdybyste viděli toho dne počasí, asi byste si pomysleli, že jsme blázni. Já si to totiž ráno při pohledu z okna také myslela. Ale když už jsme vážili dalekou cestu do Prahy :-) tak přeci nezůstaneme doma. Zachránit to mohli kluci případným kulháním... Místo toho byli oba celý žhaví vyrazit. Takže co zbylo jiného?
No trochu jsme si cestou zaplavali, trochu jsme zmokli, ale dorazili do Kyjí. Edánek si bez rozcvičky střihl jump a to hned vítězně, protože rychlíci se asi vydiskali, či co :-) Rexík byl tedy z počasí z boudičky dost nešťastný, bylo mu sucho a teplo a venku... ale dal si říct a oba běhy nakonec zaběhl bezchybně a dokonce nejrychleji :-) Edánek už v dalších bězích neopomněl jednou sejmout zeď, skočku a jednou odskočit dokonce áčko i kladinu, podruhé "jen" áčko... já se z něj jednou zblázním... Vždyť malý psi přeci zony neskáčou, no ne? :-) ale co chci ,bez tréninku, že... počasí nakonec nebylo až tak šílené, měli jsme tam plno přátel a tak to nakonec nebyly až tak špatné závody... :-)
12. 9. 2010 jsme s klukama ráno vyrazili směr Svárov trošku zkulturnit Countryho. Zaplést se mi ho už ale nepodařilo, takže byl jako takový divoký koník :-) nicméně na kráse mu to neubralo. Trneček zakrátko přisvištěl přímo z pastvin expresem, takže jsme jen přiložili Countryho a vyrazili směr Arcos. Času tentokrát bylo dost a tak jsme na místě zvládli Trnečka zaplést. Trošku opadl ve svalech, nicméně stále ještě vypadá slušně. Edíka jsem zapomněla odložit u vleku a tak si chvilku hrál na bezprizorního loudiče, čímž mě značně naštval ale změnit situaci jsem už z koně nemohla...
no a jak to celé vlastně vypadalo? V Z2 šel Country vcelku hezky ale ke konci už se nesoustředil, nicméně ačkoli jsem si to vůbec nemyslela, nakonec jsme skončili první! V Z3 byl Country už o trošku lepší ale šel také více dopředu a tím 2x málem překonal plůtek a navíc ho svědil nos, takže trauma, že se nemůže podrbat :-) konečné třetí místo bylo ještě velmi slušné. Pak jsem přesedlala na Trnečka a šla rozhýbat mustanga. Naštěstí jsem tam měla pomoc v podobě Katky, jinak bych byla totálně ztracená. Nakonec ale stejně moje vnitřní otěž a Trnečkův stres ze skákací jízdárny zabránili lepšímu než na Trna podprůměrnému hodnocení. Nakonec jsme šli i L8 a až na skřípání zubů šel opravdu pěkně. Jediné, co opravdu nešlo byly přechody do kroku po kontracvalech, jenže to v nervech a s mojí vnitřní otěží není divu... ale krásné byly střední klusy a že jich tam bylo...takže nakonec třetí místo a spokojenost. Bohužel asi naše poslední společné drezurky... :-( s Countrym se ještě uvidí...
11. 9. 2010 jsme tentokrát jen s Rexem vyrazili na umisťovací výstavu sen zvířat do Pražské Vinoře. Mimo jiné byla cílem malá místní voříškiáda. Mimo krásného slunečného dne jsme si navíc vychutnali vítězství v kategorii nízkonohých pejsků, pro které si v konkurenci 35 psů doběhla Johanka s Rexíkem! Blahopřejeme :-)
5. 9. 2010 jsme s klukama vyrazili do námi oblíbeného Mělníka na agility závody. Počasí bylo nádherné, sice sluníčko ale tak akorát, parkury byli pěkné ale možná až moc jednoduché a skoro bych řekla nenápadité. No a s oběma jsme si vybrali pěkný kus smůly, když Rexík v jediném běhu po kladině (kterou seběhl :-) rozběhnutý rovně nedbal na moje "tady tady" :-) a Edie po jednom tréninkovém a dvou ukázkových rychlých bězích byl tak přetočený, že se ve finále vydiskal na slalomu... Takže jsme si po hodně dlouhé době užili diskotéku, když z pěti běhů byly tři dis... ale Edie mě stejně moc potěšil, protože takhle nadšeného jsem ho asi ještě na parkuru neviděla...
28. 8. 2010 se opět konali hobbíky v Arcosu. Aby poníci nepřišli o další domácí hobbíky, protože byli připraveni, nakonec jsem si sedala já. Altík šel v klidu a pěkně mini skůčky, Casíček šel moc pěkně a naprosto v klidu 60/70 a pak konečně s Trnečkem 90 cm a následně metr. Protože jsem chtěla vyblokovat jeho předstartovní stres, zkusila jsem přijet na zahozené otěži, víceméně tak i odstartovat a projet celý parkur. Takže na pohled katastrofa - křižování a kontracvaly na každý skok, já před pohybem, no hrůza. Ale šel v klidu. Na metru jsem zkusila tutéž taktiku, když ale na sedmičce shodil, bylo mi jasné, že něco není v pořádku. Nakonec mě ještě vyškolil na posledním skoku, byli jsme oba rozhození. Podle videa vůbec neoskakoval lehce jako vždy a i dopady byly tvrdé a neohrabané. Co ho ovšem ten den trápilo se nedozvíme, neboť byl po závodech opět vypuštěn na svobodu.
14. 8. 2010 jsme vyrazili okouknout MR v Reiningu na EL Pasu. Ptáte se co to? No správně, hlavní důvod byl neoficiálky agility. Ale reining jsme zhlídli také a musím říct, že mě to velmi znechutilo. Surové cukání v hubě, bránící se koníci a přehnané pomůcky holení. No pár jezdců vypadalo dobře ale převážně opravdu hnus :-( no a co agi? Kluci běhali co jim nožičky stačili :-) Rexulka se blýskl ve hře, kterou ze všech smolíčků zvládl s nejvyšším počtem bodů a v nejlepším čase, dědek jeden můj ušatej :-) Agility šel čistě ale s bodíky za čas a v jumpingu se přerazil o tyčku a vyběhl ze slalomu. Edie vždy zvládl někde dělat, že neví co po něm chci ale na to, že jsem běhala bez kopaček, to myslím bylo dobré... opravdu jsem ho nestíhala...ale až na jedno křížení u tunelu a kruh (jak jinak) běhal pěkně a hlavně s chutí :-)
25. 7. 2010 jsme se na Arcosu zúčastnili hobby závodů. Trnda se blýskl skvělým výkonem v soutěži do 90 cm, kde plně pod kontrolou pomalým cvalem zkrátil oblouky a předjel mnohé šílené jízdy...a bylo z toho 3. místo. Šli jsme i další soutěž do metru s profily a tam si Trnda neodpustil mě vyškolit na třetím skoku - ale protože jsem si dupla, zbytek odskákal jako nic.
12. 6. 2010 jsme vyjeli na hobby závody do nedalekých Kovár. Kluci jeli se mnou a celou dobu způsobně hajali pod vlekem... bylo totiž vedro na padnutí... No a co jsme jeli? S Countrym historicky první drezurku - Z3 a ačkoli na opracovišti vypadal, že opět odťape to svoje, najednou se ohnul a začal ťapkat! Takže sice žádné hvězdné hodnocení, ale přechody i kruhy byli v jeho možnostech korektní. Paráda! S Trnem jsem jela L8, ale hlučící kompresor byl nad jeho síly. Bránil se a bránil až si vybránil nejhorší dosavadní hodnocení. Až posléze jsem přišla na to, že se prostě potřebuje vyběhat venku, aby na jízdárně chodil pěkně. S Trndou jsem ještě zkusila skočit 80 cm (aby nějak zúročil ty tréninky...) a šel moc hezky ale na posledním skoku jsem podcenila tempo a on překvapen skokem od koní a navíc plůtkem vybočil. Nicméně se alespoň v klidu nechal přesvědčit a chybku jsme opravili.
22. - 23. 5. 2010 aby toho nebylo málo, i třetí víkend jsme vyrazili na agi závody. Tentokráte do oblíbeného Kladna na tradiční Jahodový pohár. Jaké bylo mé překvapení, když startovní listiny čítali do dvaceti small a do sedmdesáti psů celkem. Edie byl opět nevyzpytatelný a první dva běhy jsme opět oba protrpěli. Postup do finále si zajistil až perfektním třetím během, kde bez chybičky zvládl celou trať ve druhém nejlepším čase. Ve finále ovšem opět skočil sestupku na kladině, i přes to jsme však jahodový pohár dostali. Rexulka běhal hezky, i když se nějak vytrácí dravost, se kterou dřív běhával.
15. - 16. 5. 2010 přesně o týden později jsme opět vyráželi na závody, tentokráte do Kyjí. Rexulka v sobotu běhal super, v neděli už jsme se po parkuru motali a nebylo to ono, dokonce dělal, že slalom nikdy neviděl... :-) Edie byl super, úplně jsem nechápala kde se v něm ta rychlost a obratnost bere, ale já vážně zaostávala, jak v rychlosti tak ve vedení :-( asi by to hold chtělo trochu trénovat :-)
8. - 9. 5. 2010 jsme s klukama vyrazili do Chuchle na agi závody. Protože oba dlouho neviděli překážky, myslela jsem si, že budou nadšení. Oba byli ale spíš unavení a moc mě na parkuru nevnímali. Když k tomu připočtu moji nevyspalost a únavu, výsledky byly vskutku nevalné. Nicméně oba měli v parkurech úseky, které zaběhli moc pěkně, takže jako trénink dobré :-)
24. 4. 2010 jsme s klukama vyrazili na Drahelčickou tlapku. Že nevíte co to je? No byl to takový sranda závod - cca 9 km členitým terénem a s otázkami typu - jak je dlouhý Karlův most, na soutoku jakých řek leží Plzeň a podobně, co běžný občan prostě zná. Ne tak já a tak jsme s klukama ztráceli drahé vteřiny. Nicméně i tak nás k mému překvapení předběhli pouze dva sportovní pánové. Bylo krásné počasí a tak jsme si akci všichni tři moc užili.
17. - 18. 4. 2010 se opět v Arcosu konalo drezurní soustředění a hobby drezurní závody Myslela jsem, že vytáhnu Trnečka ale byl nějaký neklidný a nervozní a tak nakonec z celého soustředění byl jeden ranní soukromý trénink, kde ale alespoň Trneček chodil celkem obstojně. Nicméně kdyby úlohy jel, byl by mezi jednookými králem. Výkony byli vskutku - no odpovídající vzdělanosti naší jezdecké veřejnosti.
10. 4. 2010 se u nás v Arcosu konaly hobby parkury. Přestože naše výcviková zimní dvojice Kačenka a Lady si již užívala zpět na pastvinách, alespoň Kačenku jsem si zpět na parkur přivezla. A to sice jen na 60 cm - šlo jen o to zjistit, jak se bude chovat mezi koňmi a jestli bude skákat. A šla moc hezky, v klidu, ochotně, prostě paráda. Zkusila jsem pak ještě na 80 cm vytáhnout zkušeného Trndu, který si ve stájích teprve zvykal a jeho výkon byl vskutku famozní. Při opracování se mnou dvakrát utekl z jízdárny, celé opracování pronervil a provyhazoval. Zázrakem se podařilo poté odstartovat a dokonce mimo nájezdů na skoky i kontrolovaně cválat (jako panička se samo smála, jak mě povozil ale čas třetí od konce mluví asi za vše :-)
13. - 14. 2. 2010 jsme s klukama strávili částečně v Kladně a částečně na Arcosu i v Přílepech. Respektive letos Kladeňáci vymysleli neobvyklý průběh tradičních halovek. V sobotu poté, co jsem šla spát ve tři a vstávala v pět, abych stihla odjezdit všechny tři kobyly, jsme jeli odjezdit ještě do Přílep a vzhledem k tomu, že jsme současně krmili, tak jsem si i zajezdila na sáňkách, no prostě bomba :-) jenže tím je tak nějak pochopitelné, že na závody jsem večer dorazila totálně unavená a zralá tak akorát do postele. Což o to, Edie i na klouzavém (ale měkkém) koberci běhal super, jenže můj unavený navigátor navigoval ještě mizerněji než obvykle a tak jsme stále bloudili a bloudili. Rexa pod tlakem haly opět běhal na nic, nezávisle na lepším povrchu než býval. I on byl možná docela dost unavený. V neděli to nebylo o mnoho lepší, nicméně alespoň Rexula se trochu probral a běžel pěkně. A celkově? Zázemí jako vždy super, povrch nic moc (klouzal) ale byl měkčí a tím pádem bych na něj i vyrazila ale již nikdy po tak náročném denním programu na noční běhy - vždyť sobotní finále se běhalo bezmála o půl druhé... Parkury byly parádní, moc se mi líbili i když byly možná na start sezony trochu těžší, lepší než běhat dokola.
23. 1. 2010 jsme vyrazili s Ediem do Přílep, Edie byl nadšený, že jede zase s koníčkama. Bohužel moje nepozornost a jeho rozjívenost měla málem tragické následky - přestože chodí do výběhu ke koním až se mnou, vběhl přede mnou do výběhu a to Pídě nešťastně pod nohy. Zpočátku vypadal ochrnutý na zadní nohy a v šoku, naštěstí se jeho stav ukázal být "pouze" šokem a po pěti minutách pohnul ocáskem a posléze i nohama. První jeho pohled patřil koním a s vrtěním ocásku oznamoval, že jede. Samozřejmě zůstal doma, ale moc se mi ulevilo, že vyjma pohmožděné huby vyšel z konfliktu bez následků a je fit. A pro mě poučení, že příště už to bez následků být nemusí a mám na něj pořád dávat pozor.
16. 1. 2010 jsme vyrazili opět do Masečína, tentokrát v plné sestavě. Bylo krásně, jen toho sněhu je pro kluky nějak moc a tak jsme si tentokrát odpustili krásnou procházku ze Štěchovic. Komorní neoficiální závody byly jako vždy parádní, dobře jsme se pobavili - už jste někdy viděli francouzského buldočka praskat balonky? Nadhazovat a šťouchat do nich? Kouzelné! A o co šlo? Hra byla tentokrát zdánlivě jednoduchá - přeskákat 10 překážek, při chybě áčko, při druhé tunel. Jenom všude okolo byly balonky. Obyčejné nafukovací. Od každého jeden. Kluci kupodivu ani jeden nezaváhali, ale byli psíci, kteří z balonků byli uchvácení. No prostě nádhera. Open byl pěkný, běhavý ale pár pastí měl, Edie po dlouhé době viděl houpačku - bylo vidět, že se bojí ale přelezl OK, tak uvidíme. Akorát skočil mimo kruh. Začátek běžel fantasticky, po kruhu už jsem byla roztěkaná a přemýšlela jsem, co příště udělat jinak, a tak jsme skončili na pasti s tunelem pod áčkem. Spolehlivý Edie. Vymýšlivý Rexoun kupodivu vymyslel jen kruh mimo (a přitom zrovna on ho, co vím, na Masečínských závodech skákal spolehlivě). Jumping byl super běhavý, opravdu jsem si ho užila, s oběma. No a protože byl čas, tak jsme běhali ještě paralel - sice trošku náročné, se dvěma pejskama, ale pořádně jsem se zahřála a kluci běhali úplně super - byla povolena hračka a zrychlení bylo o 100%, prostě paráda. Akorát Edík zapomněl zvedat nožičky, slyšela jsem každou druhou skočku. Ale to je u něj hold daň za snahu o rychlost. A protože finále měli jít kluci proti sobě, půjčila jsem Edíka Lucce Jussynkové - Edie to nějak neřešil a běžel krásně, ačkoli jsem na stejném parkuru běžela s Rexou :-) a oba kluci byli skoro nastejno... :-) A nejlepší nakonec - dostali jsme opět poukázky na aquaterapii :-))) tak uvidíme, jestli je využijeme... nevím nevím, jestli Rexík příště bude běhat, pokud bude vědět, že zase bude riziko, že bude muset "šlapat vodu" :-)
8. 1. 2010 jsme s klukama vyrazili na aquaterapii - dostali jsme totiž poukázky. Nutno uznat, že v zimě by mě to normálně ani nenapadlo. Ale zase byla škoda toho nevyužít - a třeba pro příště vědět, jestli by to mohlo něčemu pomoci. U Edieho jsem usoudila, že se alespoň trochu vybije, když teď nemá až tolik pohybu a na Rexu jsem byla zvědavá - protože už dva roky odmítá lézt do vody a když se pokouší plavat, tak se potápí. Nikdy sice nebyl plavec, ale plaval pro hračky vcelku rád a normálně. Edie byl sice z té vody trošku překvapený, ale myslím, že se mu to vcelku líbilo - šlapal statečně a celou dobu baštil. Asi mu to dalo zabrat ,ale unavený nijak extra nebyl - spíš tak příjemně. Rexa jakmile začala téct voda, nasadil ztuhlý naprděný výraz a celý zatuhlý tedy z nutnosti ťapal - neochotně a nerad, nalepený na stěnu. Jestli se bál, že se utopí, nebo jestli opravdu má nějaký problém. Ke konci už začal trošku vnímat okolí (no koukal kudy by z toho utekl :-) ale stále byl tuhý v zádech a zadníma nohama se pohyboval značně neochotně. Využili jsme proto možnost zkonzultovat z ortopedické strany Rexův stav s panem MVDr. Duchkem - zadní nohy a páteř se zdá být OK. Vzhledem k tomu, že tím pádem máme vyloučené všechny běžné možnosti, zdá se, že veškeré Rexovy problémy stále způsobuje hlava. Pozitivní na tomto zjištění je fakt, že může běhat bez omezení - jak agility tak u svých milovaných oříků. Cestou domů oba kluci řádili ve sněhu - nevím, nevím, zda nekoupit syrečky, abysme našli pod sněhem svůj domeček :-)
2. 1. 2010 jsem se já a Edie vydali do Masečína - po dvou letech si taky trochu zatrénovat :-) trénink vedl sám předseda klubu agility p. Zdeněk Spolek a Edie i já jsme si to moc užili. Musím uznat, že trénovat má smysl - už dlouho se mi nestalo, že by změna vedení zafungovala tak okamžitě. Ono je Edie taky přeci jen tvárnější než byl Rexa. Každopádně to, co jsem u Edieho považovala za nedotrénované, byla pouze (jako u všeho) moje chyba a neschopnost mu taky trochu věřit. Takže vlastně problém s křížení za psem mám já a ne Edie :-) Jediné, co bude ještě trochu sranda, jsou sestupky na kladině (tedy ne že by áčko šlapal ale přeci jen je tam alespoň v polovině případů) - na změnu tempa zareagoval fantasticky (takhle hezky sbíhané dvě zony po sobě měl tak možná na poloviční výšce prkna...) - bohužel jen pokud za kladinou nebyla v přímé linii další překážka. Občas tam byl alespoň dvěma packama, ale jak ho naučit, aby opravdu sbíhal a neodskakoval, ještě chvíli asi vědět nebudem :-) Moc dobře si pamatuju tuhle éru i s Rexou - takže možná bude na čase předělat paničku :-)
1.1. 2010
24. 12. 2009
zatím jen napovím, že častější aktualizace se dostává právě mojí fotogalerii a podle ní jde tak nějak odhadnout, jak se máme a co děláme, tedy kdyby to někoho nááááhodou zajímalo, že :-) odkaz je zatím ten jediný osamocený chudáček odkazíček na těchto stránkách
